JEDENÁCTÉ KOLO: BLACK DRAGONS & NEVEKLOV

Poslední kolo sezóny, jedeme Pod Julisku!


Poslední kolo letošní sezóny a stále máme postup ve svých rukou, otázkou je zda si to všichni plně uvědomujeme. Ač stále můžeme dosáhnout na první místo, šance že by kádr Sniperů prohrála a ztratil svoje umístění je mizivá. (Avšak nebylo to nereálné)

Pro nás nebylo moc možností, jediná možná varianta byla vyhrát oba zápasy a odvézt si šest bodů. Tím si zajistit druhé místo a zároveň v klidu postoupit do vyšší soutěže. Zní to pěkně a v celku jednoduše, bohužel opak je pravdou a jak jsme se již několikrát přesvědčili, těžké a vypjaté zápasy nezvládáme.

Pod Juliskou nás čekali zápasy s nevyzpytatelnými soupeři u kterých nevíte s jakým nasazením na Vás vlétnou, nebo co si na Vás tentokrát připravili. A abychom řekli pravdu, tentokrát jsme z toho byli překvapení i my. Jenom škoda, že ani v jednom případě to nebyl úplně nejlepší dojem.

Zápas na který chceš radši zapomenout…


Zápas s Black Dragons je právě to utkání na které nevíš jak se připravit, soupeř hraje pokaždé malinko jinak a jeho „kolísavé“ výsledky tomu naprosto odpovídají. Tím samozřejmě soupeře nijak nezesměšňujeme, ba naopak, máme k němu obrovský respekt. V posledním kole narazit na Black Dragons mohlo být buď k užitku, nebo k vzteku. V našem případě se jednalo o ten druhý případ, ač soupeř vypadal nevinně a bez strategie, tak ukázal pravý opak. Ve druhé minutě se dostal k míčku a po záhadné střele míček skončil v naší síti.

No horší úvod jsme snad nemohli zažít, vlastně k tomu všemu jsme si míček srazili do sítě sami. První část, jinak jí můžeme nazvat jako „Velká smůla“ – celou třetinu vyvíjíte tlak na soupeře, ale míček do branky prostě nespadne. Soupeř odolával našim střelám, které lítali všude možně a často právě i na bránu, kde byla asi zeď, stěna, skála – popravdě ani nevím jak nazvat Marka Škeříka – neuvěřitelné.

Druhá třetina utkání nezačala taktéž nejlépe – devatenáct vteřin po začátku šel okusit trestnou lavici Čada – který poslal svého soka přes mantinel zpátky na střídačku – dostal dvě minuty za hrubost a soupeř bez zaváhání početní výhodu využil. Ani poté jsme nezaháleli a aktivně jsme soupeře napadali v rozehrávce, bohužel se nám nedařilo vstřelit gól a tak jsme byli potrestáni dalším gólem a už jsme prohrávali o tři branky.

V čase 18:45 byl soupeř vyloučen – přišel čas na to se vrátit do hry. Větší část přesilové hry se odehrávala po mantinelech, kdy jsme se soupeře snažili umotat, avšak střel nebylo moc a podle toho to taktéž dopadlo. Přesilovou hru, kterou nám soupeř nabídl jsme nedokázali využít a místo znovu inkasujeme a do třetí třetiny půjdeme s myšlenkou dohnat čtyřbrankové manko.

Do poslední části jsme znovu vstoupili aktivněji my a překvapivě se nám podařilo prolomit „smůlu“ a snižujeme na rozdíl tří branek – Michal Milo. Minutu poté nám soupeř nabídl další početní výhodu a ani tentokrát jsme jí nedokázali využít, což nás nemuselo mrzet – šest vteřin na to se nám podařilo vstřelit další gól. – znovu Michal Milo. Branka nám dodala velikou sílu a motivaci, během několika vteřin se nám podařilo snížit na nejmenší, možný brankový rozdíl – Urban.

Sedm minut do konce, dobývání soupeřovi branky, neustálý tlak. Tomuhle všemu chyběla pořádná střela, ale nikdo z týmu se nevzdával a stále věřil ve vyrovnávací branku. Následně přišel oddechový čas pro Black Dragons, který využíváme k taktickým povelům a do posledních minut utkání jdeme s velkým sebevědomím vstřelit branku! – Pokračujeme tam, kde jsme skončili a na soupeře znovu tlačíme, místo zvyšování tlaku jsme, možná nesmyslně, vyloučeni a na trestnou lavici odchází Ježek. – Překvapivě to nikoho nepoložilo a i tak jsme aktivnější, ke konci třetiny přijde střela, která zamotá hlavy ne-jednomu člověku v hlavě. Údajnou hru rukou rozhodčí neviděl, a tak odcházíme bez bodů.

Jednou takhle v Neveklově…


Tady už není čas na nějaké matematické výpočty a co by se muselo stát, abychom postoupili a komu vlastně přejeme výhru a komu ne. Nezvládli jsme důležité zápasy a podle toho jsme taktéž dopadli. Poslední zápas sezóny, musíme vyhrát.

Do zápasu jsme vstoupili výborně a po střele Marka vedeme. Hra se usadila na soupeřově půlce a přichází první vyloučení, naštěstí na straně soupeře který odchází ven za sekání a tímhle milé děti, začíná jeden velký příběh. Přesilovou hru využíváme a jdeme do vedení 0:2 – netrvá dlouho a skóre navyšujeme na 0:3 – Milo má zase svůj den.

Čtyři vteřiny po Milově gólu soupeř odchází, znovu, na trestnou lavici, tentokrát za hrubost. Bu, bu, bu! – Naše zleknutí nás nejspíše zkrotilo a v oslabení inkasujeme a společně s tím zamrzneme na místě.  O chvíli později inkasujeme znovu a tady musí přijít akutní změna, takhle by to nešlo. Slova sice pěkná, ale změna žádná – odcházíme na trestnou lavici za „hru rukou“, budiž no – trestnou lavici doplní i soupeř, a tak se síly na hřišti srovnají. Ke konci třetiny soupeř znovu zasahuje a je vyrovnáno!

Další část začíná nádherně, takhle jsem se dlouho nezasmál. Vyloučení a frustrace domácího týmu roste – Kárník odchází na trestnou lavici za sekání, tohle se ovšem nelíbí kapitánovi a slovy začne napadat rozhodčího, nutno podotknout že Kohoutek má slovník opravdu rozšířený. Poté co se kapitán vypovídal odchází taktéž na trestnou lavici, nesportovní chování a osobní trest.

Možná můžeme být rádi, že se tento exces stal, tentokrát jsme nabídku využili a zvýšili na rozdíl dvou branek. Příběh ještě nekončí a máme před sebou ještě hodně práce, dvě branky nikdy nic neznamenají, a tak se Karník vrátil z trestné lavice a hned na půlce se otáčel zpátky, totožný trest, nejspíše nějaký mindrák.  Do ruky to vzal Musil, bum-prásk a vedeme 3:6 – hnedle po něm se trefil Ježek a tím to nekončí. Ke konci se trefil ještě Milo, a tak jdeme do třetí třetiny s náskokem pěti gólů.

Začátkem třetí části zněly pokyny jasně, neriskovat zranění hráčů – ono jich bylo už tak dost. Během první třetiny se zranil Jan Marek po souboji o míček, nutno podotknout že Marek si na nic nestěžoval a sám uznal že to byla jeho chyba, klobouk dolu. A druhá třetina? – Tam málem přišel o žebra ten mladší z bratrů Svobodů, nedohrál. – Hráči Neveklova si z něj udělali takové kuželky. – Jestli se jednalo o faul? – Posouzené to tak nebylo, takže nejspíše ne.

První minuty se nám dařilo navázat na konec druhé třetiny a taktéž jsme navýšili skóre a pokud hádáte, že se trefil Milo, tak máte pravdu. Soupeř dostal nabídku trestného střílení, soupeř na něj postavil Karníka – pokus byl pěkný, ale v brance byl Spal.  – Stav zůstává stejný. Pak už se jednalo spíše o nějaké úpravy skóre a hrátky s míčkem, koneckonců ten zápas už byl tak dost protažený. Bereme tři body a jsme rádi.

Konec sezóny, třetí místo a dále?


Rád bych se vrátil ještě k dnešním soupeřům, tak jak jsme mohli pochválit a vyjádřit respekt Black Dragons, tak nás mrzí že totéž nemůžeme říct o kádru Neveklova. Hrajeme druhou nejnižší soutěž, kterou Český Florbal nabízí a někteří mají pocit že jsou o tři soutěže výš a létají egem ve vzduchu. To že v zápase ujedou emoce je samozřejmostí, tohle se v sportu děje. Ovšem pokud Vás bude soupeř napadá a chová se nesportovně, vůči rozhodčím a soupeři po celý zápas a jako bonus Vás zraní, zároveň nemá žádnou úctu ke starší osobě (poté i kapitán Neveklovského celku) – tak je něco špatně. A nemluvě o tom, že někteří hráči měli hladinku jinde, jak je zdrávo.

A co bude dále? – Umístili jsme se na třetím místě – po celou sezónu nemáme stále výsledky a jsme nestálý, prohráli jsme důležité utkání a musíme využívat matiku k tomu, abychom se dopočítali jestli postoupíme. Letošní ročník se nám vůbec nepovedl, to se ovšem stane. – Důležité bude mít hlavu nahoře a další rok být lepší. – O postupu by se mělo rozhodnout 4. 5. 2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *