První kolo: Pražský celek & Jiskra – Výborný vstup do soutěže!

PŘÍPRAVA NA CESTU DO KLADNA!


Kalendář hlásí neděli šestnáctého, konečně! Jsme jako malé děti, těšící se na Vánoce, zápasové tempo chybí každému z nás a dnes se ho konečně dočkáváme. Po letní přípravě a pár přátelských utkání nás čeká první kolo! Jedeme do Kladna. Kolem půl jedenácte se scházíme u BIOSky, dokonce i v hojném počtu, první kolo láka i zraněné jedince, nebo hráče kteří se nedostali do konečné sestavy. Čas hlásí jedenáctou hodinu a My vyrážíme!

Do Kladna přijíždíme s patřičným předstihem, ani byste nevěřili, kolikrát jsme potkali Jágrův majetek, no třeba „Jágrův – pes“, tolik u Nás v Kolíně není snad ani nepřizpůsobivých občanů. Kolem půl jedné dorážíme k hale. První dojem je jedno „velké zděšení“, přetlaková hala si své fanoušky určitě najde, ale My koukáme všichni jak „puk“, přeci jenom nikdy jsme tu nehráli, bude to premiéra, nevíme, co od toho máme čekat.

Část týmu se jíž v „nafukovače“ nacházela, no a z jejich pohledu se dalo vyčíst vše, šťastně se určitě netvářili. My jsme mezitím navštívili šatny, sprchy a pokřtili místní záchody, následně jsme potkali milého pana správce, který nás hned „stáhl“ o zálohu 200,- za klíče od šatny, přeci jen si nenecháme ukrást naše „drahé“ věci.

HLÁSÍME SE K PRVNÍMU ZÁPASU!


Hurá! Po krásné muzice, velkém bordelu, nebo „Raketou na Mars“ se chystáme do haly. První co nás uvítá je „nádherný“ a nedýchatelný vzduch, ale nebudeme si lhát, očekávali jsme to. Musíme to přežit, nejeli jsme se zde kouknout na halu, nýbrž odvést šest bodů.

Jak už asi víte, první soupeř, nám byl neznámý. Museli jsme počítat se vším. Přeci jenom podcenit jsme ho nemohli… minulý rok skončil na druhém místě. A co dalšího jsme o Pražském soupeři věděli? No víme, že měl osmdesát-pět trestných minut, čehož se obával hlavně náš spoluhráč s číslem sedm, který si poslední dobou odnáší domů pouze čepel, nebo kus hole.

Rozhodčí „hvízdl“ a první třetina začíná. Postupně se s Pražským celkem oťukáváme a poprvé udeříme až v osmé minutě, trefuje se Jan Urban po asistenci Davida Svobody. Soupeř po dvaceti-dvou vteřinách srovnává skóre, více se toho v první třetině nestalo. Do druhé třetiny nastupujeme s vysokým respektem, soupeře jsme se určitě nezalekli, což potvrzuje Michal Milo svým gólem na 2:1. Pražané znovu vyrovnávají. Na soupeřově straně následuje první vyloučení ,ale i přesto se pokouší udeřit i v oslabení, čemuž na poslední chvíli zamezil faulem Jan Urban. Nařízeno trestné střílení. V hale bylo ticho, jako kdyby se jely nájezdy v Nagánu, soupeř se netrefil! Po skvělém zákroku Pospíšila světelná tabule stále hlásí stav 2:2 a krom vyloučení na straně Pražanů se nic dalšího nestalo.

Do třetí třetiny jdeme s velkým nasazením a po trefě Martina Slavíka se znovu ujímáme vedení, bohužel ne na dlouho, soupeř znovu vyrovnal. Pražané si vybírají time-out a My toho využíváme k odpočinku a „nové strategii“. Tabule hlásí pět minut do konce a na naší straně dochází k prvnímu vyloučení, velice špatná situace, místo gólu si jdeme sednout na trestnou lavici. Oslabení se nám podařilo přežít a soupeře k ničemu nepustit. Dobrý výkon v zápase potvrzujeme dvěma góly do sítě soupeře, odnášíme si tři body a vítězství 5:3.

PŘÍPRAVA NA DRUHÝ ZÁPAS!


Na všechny doléhal špatný vzduch, byli jsme rádi, že jsme z „nafukovačky“ vypadli chvíli ven. Pauzu využíváme k nadýchání čerstvého vzduchu, přeci jen všude lépe, jak v hale. Dvacet minut před zápasem se scházíme v šatně, aby k nám promluvil kapitán nějakým povzbuzujícím slovem, nebo nám trenér řekl svojí výherní strategii. Hurá, nebo snad fůha? – Odcházíme se roztrénovat do haly a hurá na Zruč!

Na Zruč jsme vlétli hned od začátku, nemůžeme úplně říct, že by nám první třetina patřila, ale na góly vyhráváme 1:2. Jiskra nás zaskočila rychlým napadáním, ovšem spíše si uškodili, než aby toho využili. A naši útočníci to jenom potvrzují, konec druhé třetiny a My vedeme 1:4! Výsledek směřuje k debaklu soupeře, nesmíme se ovšem unáhlit a mít k Zruči stále respekt. Výborný vstup do třetí třetiny nám zajišťuje vysoké vedení 1:7 – rozhodčí taktéž nevypadali, že by je to nějak bavilo, kluci očividně neměli práci a nudili se, dokonce i píšťalky jim padaly. Do konce třetiny jsme dokázali vstřelit další tři góly, vyhráváme 2:10.

ŠEST BODŮ, POKŘIK & CESTA DOMŮ


Následuje patřičná oslava v šatně! Otěží se ujímá Jan Urban: „Cigy! – Hej!, Caga – Hej“, odříkáme si svých patnáct gólů a pomalu se chystáme k odjezdu. Nemůžu mluvit za ostatní skupinky, ale ta naše byla obzvlášť vtipná, krom skvělého Pokáče byla skvělá i naše kapela. Dobrý pocit z výhry a šesti bodů byl jasně znát a Pokáčova písnička to obzvlášť dokazuje, taktéž máte vymlácené entry?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *